Stránky

30 ledna 2018

ŽEHLENÍ

Přeji pěkný úterní večer!

zdroj obrázku: PINTEREST


Celé dny jsem v jednom kole. Kromě starosti o dům a děti, se teď ještě snažím trochu zajistit plynulé přestěhování maminky z domu do bytu.
Samozřejmě její představa o tom, co vzít s sebou, se zásadně liší od mé:-))).
Jen jedno je jisté...
...budeme mít doma přírůstek:-), vlastně spíš navrátilce...
...naše učůraná čubička Adina bude bydlet zase s námi.
A když už jsem v tom třídění a likvidování, tak po příjezdu od babičky pokračuji ještě doma:-))).
Tak doufám, že se brzy dostanu k aktualizaci stránky OUTLET, protože mám spoustu věcí , které ráda pošlu dál.

Ale abych se dostala k tomu dnešnímu tématu.
Poslední dobou se mě hodně z vás ptalo jak se žehlí naše nové lněné povlečení.
No jak?
Dobře!
Protože já ho nežehlím!
Já už vlastně dost dlouho nežehlím nic.
Jasně pokud je období, kdy můj muž nosí košile (což naštěstí není často:-) ), tak košile žehlím, ale i tam už minimálně , protože má hodně košil, které stačí pověsit.
Ale mám pár kousků, které si pohlazení teplým kovem zaslouží.
Bohužel, díky mému nežehlení jsou v oběhu zřídka, protože po vyprání čekají dlouho a dlouho a ještě déle, než je jich alespoň plný koš a já si řeknu , že teď nastal čas na obřad rozložení prkna a rozehřátí žehličky.

Zdroj obrázku: PINTEREST


Já jsem teda k žehlení neměla nikdy moc pozitivní vztah.
V dobách mládí , kdy už jsem si o své oblečení dbala sama, jsem sice vlastnila žehličku, ale ne prkno.
A tak když bylo třeba, žehlila jsem na zemi.
Odtud jsem pak měla spálené šrámy na lýtkách:-))).
Když se pak objevil v mém životě muž, který nosil košile...



Zdroj obrázku: PINTEREST

...ne tohle není on a ani jsem ho takhle nikdy neviděla :-))))...
...ale pořídila jsem si žehlící prkno.

No že bych se snad s žehlením nějak skamarádila, to ne...
...spálené šrámy se z lýtek přesunuli...

Zdroj obrázku : PINTEREST


...na břicho:-).

No jo, to jsem ještě mohla nosit topy s odhaleným břichem :-))) a nebo jsem si žehlila na poslední chvíli triko, ve kterém jsem potřebovala odejít.

A když ještě prozradím, že při tomhle mém vztahu k žehlení, jsem od 18ti let podnikala...

Zdroj obrázku: PINTEREST

... provozovala jsem mandl.
Pravda, byl trochu modernější než ten na obrázku, ale v té době mě to vůbec nebavilo, 
ale uživilo mě to.
Dnes už by mě to možná i bavilo, ale asi neuživilo:-))).
Tenkrát si spousta lidí ze sídliště nechávala mandlovat právě povlečení.
Úplně nejhorší věc na té práci bylo to, že se prádlo muselo večer nakropit aby bylo do rána pěkně provlhlé k mandlování, takže nedělní večery byly ty nejhorší a další problém byl, že ve chvíli, kdy jste se ráno probudili a nebylo vám zrovna dobře, ať už to byla viróza a nebo kocovina, muselo se jít mandlovat to nakropené prádlo aby nezplesnivělo.
To bylo občas dost krutý.
Ale jinak na to dnes vzpomínám s nostalgickým úsměvem.

No, ale žehlení je pro mě stále asi tou nejnudnější domácí prací.
Llehce se to zlepšilo v době, než jsem měla děti, ale domácnost už byla relativně zaběhlá a já si z toho udělala celkem příjemný rituál.
Rozdělala jsem prkno, zapnula žehličku , vytasila plno sprejů a vodiček na lepší žehlení, voňavé prádlo, nalila jsem si střik a nebo šampus a pustila si na DVD F.R.I.E.N.D.S. :-)

Seriál skončil a já byla těhotná.

Pak se narodil Adam...



...a bylo po rituálu.
Svádím to na strach, abych ty spálené šrámy nepřenesla na děti a žehličku vytahuji co nejméně.
Zajímavý fakt je, že žehličku potřebuji i při šití a tam mi žehlení a zažehlovaní 
vůbec nevadí, ale už kvůli tomu věčnému roztahování a sklízení všeho,
  šiju málo a žehlím ještě míň.

Vlastně dnes už přemýšlím během nakupování o tom, jestli danou věc budu muset žehlit a nebo jestli bude stačit pěkně vyvěsit, případně hodně toho řeší sušička.
Některé povlečení stačí nechat uschnout přehozené přes zábradlí galerie a nebo ho 
nechat projet sušičkou.
 Od jara do podzimu je fajn nechat prádlo viset venku v průvanu,
pak jen porovnat dlaněmi a je jako vyžehlené.

Tak, tolik k mému (ne)žehlení.
Už víte všechno:-).

A co vy a žehlení?
Baví?


Mějte prima dny!

32 komentářů:

  1. Téma pro mě jak dělané :-). Neumím nežehlit. Vždycky mně docela bavilo, za svobodna v Anglii jsem se tím úspěšně živila (1 košile = 6,5 minuty :-)), později miminkovské věci se přece žehlí "skoro samy" ... Zato teď, děti čuňátka a při absenci sušičky peru, suším a žehlím prakticky celý víkend. Určitě čistého času tak 5 hodin prožehlím. Ano, jsem blázen a bavit mě to přestalo už dávno. Čekám na sušičku jako na smilování ...

    OdpovědětVymazat
  2. Tak Luci, mam to naprosto, ale naprosto stejne:-), az na ten mandl a to obdobi, kdy bych si to snad nejak uzivala, NIKDY:-). M.

    OdpovědětVymazat
  3. Zdravím, tak teď mi spadl obrovský kámen ze srdce :-), mockrát děkuji a posílám velikánskou pusu :-) ....jelikož já nežehlím (kromě asi pěti manželovo košil, které leží tak dlouho v koši, že si je nakonec manžel vyžehlí sám, protože mi většinou řekne tak v deset večer, že ráno potřebuje košili :-))), a když to někomu řeknu, tak se strašně diví, jak vůbec můžu existovat, takže si občas řikám, jestli teda nedělám něco špatně....a nedělám :-))) Ještě jednou děkuji :-))) Katka :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Taky nežehlím (sem tam ty košile).
    Ale na začátku článku jsem se vyděsila, že se k vám vrací učůraná babička, a Vy to takhle vybalíte na ty internety :-D

    OdpovědětVymazat
  5. Milá Lucie, váš úžasný článek me moc pobavil:) Ja zehlim ráda a všechno. Mame to asi v rodine, moje maminka zehlila i spodni pradlo a babicka dnes, ve svych 77 letech, zehli snad i ponozky. Je to jediná činnost, kdy si pustím televizi se svým oblíbeným serialem. Ovšem s kapesniky a uterkami musím počkat na své syny. Oni totiž taky rádi zehli:))

    OdpovědětVymazat
  6. Hlásím se mezi ty, co žehlí jen v případě krajní nouze:-) Sušička je skvělý vynález a košile v nežehlivé úpravě stejně tak. A lněné povlečení má být přece ležérně pomačkané😉Já to naše dávam tedy do sušičky, je z ní krásně hebké.

    OdpovědětVymazat
  7. Žehlení jsem neměla ráda nikdy, protože jsem musela. Pak jsem žehlila, protože jsem nesnesla pokrčené oblečení. Později jsem přestala žehlit povlečení, pyžama, oblečení na doma...A teď, co prádlo sušíme v sušičce už žehlím jen to, co je pokrčené moc (a na ven a vlastně jen košile :)))) A žehlení při šití, to je zase jiná, to musí být, bez toho by to nešlo ;) Krásný den :)

    OdpovědětVymazat
  8. Nikdy jsem nemela zehlicku.. Zcela zamerne.. Je mi 57 a nikdy ji mit nebudu☺ je tolik zajimavych cinnosti, proc travit cas rovnanim neceho, co po peti minutach rovny prestane byt☺

    OdpovědětVymazat
  9. :) mam to rovnako. nezehlim a ani som nikdy nezehlila. teda aby som neklamala. zehlicku som si kupila ked som zacala byvat sama. ma uz 18 rokov stale je ako nova :D raz som s nou zehlila povleceni a naposledy.
    teraz par rokov zehlim len muzove kosele aj to len niektore a tiez cakam kym sa ich nazbiera viac. nastastie ich nenosi extremne casto.
    teraz mam rok susicku ale aj ked som ju nemala naucila som sa pradlo vesat rovno na vesiaky tak aby bolo rovne. a aj bolo. dokonca aj tie kosele stacilo ozehlit kazde druhe pranie.
    tiez mam pocit ze je kopu zaujimavejsich veci. ale kazdy ma nejaku "uchylku" niekto rad zehli alebo ma rad ozehlene veci ja zas stale riesim vysavanie :D nie preto ze by ma bavilo vysavat ale potrebujem mat cistu podlahu :D nuz kazdy ma svoje

    OdpovědětVymazat
  10. Lucinko nenávidím žehlení a nenávidím umývání hlavy a potom její údržbu.Každý je nějak švihlej,říkám já.Žehlím minimálně,přesně tak jak u vás.PáááááČlánek mě velmi pobavil,krásně napsáno.Pořád říkám,nemáš čas,ale je to na knížku.Alibabka

    OdpovědětVymazat
  11. Žehlení je ztrátový čas. Když je v domácnosti suška, je věc vyřešená. Tak to mám já. A Žehličku používám velmi ráda, ale jenom při šití, což je můj veliký kůň :-)))

    OdpovědětVymazat
  12. Nežehlím nežehlím:)))nenávidím to od dětství, kdy nás máma nutila žehlit i ponožky.Pak jela do anglie, kde mi spadla brada jak se celkově staví k domácnosti. Nežehlilo se, do domu se chodilo v botech atd...tak jsem k tomu přičuchla ke všemu:)))celkově nejsem vůbec uklízecí typ vlastně mám ráda takový ten zdravý nepořádek, aspoň je vidět, že se u ná žije:)) Lenka

    OdpovědětVymazat
  13. Já nežehlím, já totiž umím pěkně věšet prádlo!

    OdpovědětVymazat
  14. Luci, pobavila jste ;-)
    Já asi budu za exota, ale žehlím naopak už od 13 let a ráda!
    Je tedy fakt, co mám sušičku, tak méně často a jen některé kusy oblečení / košile, trika, halenky,kalhoty,.../
    Co naopak nemusím a odkládám je utírání prachu :-o

    OdpovědětVymazat
  15. Lucie,dříve jsem žehlila vše a nesnesla bych mít ve skříni nevyžehlenou věc....nyní díky sušičce nežehlím vůbec (až na ty košile) a s mnoźstvím prádla po čtyřech dětech a dvou dospělých,ani nevím,kdy bych to časově dělala.Hezkýden!

    OdpovědětVymazat
  16. Žehlení je pruda a pro mě asi taky fakt nejotravnější domácí práce, ale zrovna povlečení nežehlím - suché ho hezky poskládám a ono se za tu dobu, než se znovu bude povlékat, samo srovná ve skříni:D
    Sušičku nemám, tak žehlit musím, moje věci ještě ujdou, pružná trička se na mě natáhnout, to žehlit nemusím, takže zbývá jak oblečení přítele, ty jeho trika by nebyly nic moc, kdyby je nosil zmuchlané.

    OdpovědětVymazat
  17. Zehlim aso od deseti let.Nesnasim zmuchlane veci.Susicku nemam .V prvnim manzelstvi jsem zehlila hodne brzo rano( abych mela cas na deti a manzela) on si myslel,ze vyzehlene veci skaci ze snury do skrine..Muj druhy manzel mi pomaha i se zehlenim ,kouka pri tom na odporne sladarny( nesmi se to rikat :-) .Mejte se sedmikrasne. JP

    OdpovědětVymazat
  18. Strááášne nebaví. Preto som sa na to aj pýtala. Kedysi, ešte ako mladá gazdiná, som mala aj nejaké ľanové plachty a veru si ešte aj dnes spomínam na to, ako zle sa žehlili. Vtedy som totiž ešte všetko žehlila, dnes to robím tak, ako vy. Lenže ja nemám ani sušičku, ktorú si každý chváli aj preto, že je z nej prádlo menej pokrčené. Niekoľko posledných rokov si košele žehlil sám syn a ja už ani nemám také veci, ktoré by bolo potrebné žehliť. Musela som si to uľahčiť, moje kríže už nechceli pri žehlení poslúchať.

    OdpovědětVymazat
  19. Hlasim se do skupiny nezehlicu. I kdyz jako ditejsem byka hrozne hrda, ze s nim muzu pomahat. Moc dlouho mi to nevydrzelo :D

    OdpovědětVymazat
  20. Zehlíme, kvůli dezinfekce, mykozy, výtoky atd....sušičku nechci. žehlí i muž, sice tak šmidli mydli, ale jo. Kouká při tom taky na takové ty sračky, ted na Padesátky s Tomicovou, no kdo by to do něj řekl?!?!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jste mi nahrála na bezkonkurenční dialog Kolářové a Svěráka ve Vratných lahvích.
      kolářová žehlí a s "oddaně tupým výrazem" opakuje dialog z nějaké tel.mex.telenovely
      Ona:Chulio fernandézi, miluješ mě?"
      On:"Miluji tě z celého srdce, jsi jediná na světě..." (vymýšlím si, nevím to doslova)
      Svěrák prochází kolem a zastaví se ve dveřích:"Jak se na tohle, prosím tě, můžeš koukat?"
      Kolářová:"ŽEHLIL´Ś NĚKDY?"
      (a to se prý Svěráci hádali, zda to tam dát nebo ne. ANO!!!)
      Žehlím a ráda, ale je nás doma 1 a 1/2člověka, to není žehlení ale relax)
      Magda

      Vymazat
  21. Tak já žehlení nesnáším zato více či méně úspěšně vypínám a věším na ramínka.Dětske prádlo jsem žehlila,teď je dětem 9 a 6 a já vypínám a skládám,jediný problém jsou košile muž e,sice žehlím ale jen v krajní nouzi.

    OdpovědětVymazat
  22. Teď, cestou ze školy, jsme Lucko zahlédli na Zálabí novou Žehlírnu...to je náhoda...pa Vokopka

    OdpovědětVymazat
  23. Miluju žehlení! Žehlím na stole, mám k tomu puštěnou nějakou detektivku, žehlím pomalu a důkladně, popíjím kafe. Vyžehlené oblečení rozkládám ještě různě po křeslech a nechávám vychladnout, abych ho neskládala hned a pak na něm nebyly sklady. No jó no.. Asi jsem divná, ale je to fakt relax;)).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ak vytiahnem žehličku, tak to mám ako Ty, je to niekoľkohodinová jazda s kávou a s niečim v počítači, čo nepotrebuje moc oči a tiež žehlím na stole:-)
      Jazvy mám na rukách:-)

      Vymazat
  24. Nežehlím léta letoucí,ani nevím zda mám žehličku,musím se mrknout

    OdpovědětVymazat
  25. Přidávám se do řady nežehliček. Odporná činnost. Mám už vychytaný způsob věšení a skládání a manžel naštěstí nenosí košile. Navíc mi vždycky vadilo, kolik bylo po žehlení usazeného prachu na nábytku. Hodně se mi před lety ulevilo, když jsem s tím sekla. A pro paní z komentáře 10 - umývání a údžbu hlavy nenávidím stejně, jako vy:)))
    Krásné dny přeje Alena

    OdpovědětVymazat
  26. Jæ žehlím docela ráda, a jak to máte Luci s vařením, to mi někdy připadá jako nekonečný kolotoč. P.

    OdpovědětVymazat
  27. Taky nežehlím, jedině při šití, a na to též teď není čas :-)
    Hezký večer, Luci!

    OdpovědětVymazat
  28. oooobrovská ztráta tak drahocenného času, co tu na Zemi máme, ale když jsem byla ještě na fakultě a neměla děti a jiné zájmy než škola, kamarádi, hospoda, tak jsem žehlila i spodní prádlo!!:)))

    OdpovědětVymazat
  29. Žehlení naprosto nesnáším a vytahuji žehličku jen v tom nejkrajnějším případě :))

    OdpovědětVymazat